Dunkleosteus byl rodem obřího rybovitého obratlovce, řadícího se mezi tzv. pancířnatce. Patří mezi první skutečné vrcholové predátory v dějinách naší planety (již dříve však existovali také obří draví hlavonožci o několikametrové délce). Tento impozantní dravec disponoval velikou a mohutnou lebkou, dlouhou až jeden metr. V jeho čelistech se nacházely ostré čelistní pláty, které se neustále obrušovaly a vytvářely tak nesmírně ostrý kousací aparát. Mechanické testy prokázaly, že síla stisku tohoto predátora byla enormní a překonávala ji pouze síla čelistního stisku tyranosaura a megalodona. To je mnohem více než například u dnešních hyen, které jsou přitom proslulé svým drtivým stiskem. Díky zvláštním biomechanickým adaptacím mohl navíc Dunkleosteus rozevřít čelisti v jediné padesátině sekundy (0,02 s), což vytvářelo v blízkosti jeho čelistí rychlý efekt nasávání okolní vody i s potravou. Tito obří dravci neměli ve své době, kdy žraloci teprve vznikali a pomalu se rozvíjeli, prakticky žádnou konkurenci. Jak však ukázaly paleontologické nálezy nezhojených zranění na pancíři dunkleosteů, za určitých okolností se tito tvorové mohli uchylovat ke kanibalismu nebo „soutěžení“, které mohlo končit smrtí protivníka.

Zařazení: Skupina Placodemi (pancířnatci), vyhynulí rybovití obratlovci

Období: Devonská perioda prvohorní éry (před asi 380–360 miliony let)

Místo výskytu: dnešní USA, Kanada, Maroko, Belgie a Polsko

Velikost: maximální délka 6–8 metrů (výjimečně snad až 11), hmotnost 1–3 tuny

Autor článku: Mgr. Vladimír Socha

Doplněno komentáři a fotografiemi z webu: https://www.earthtouchnews.com/discoveries/fossils/the-nasty-eating-habits-of-prehistorys-meanest-fish/