Již od objevu fosilních kostí velkého dravého dinosaura v roce 1998 se traduje legenda o obřím netvorovi z Mindenu, který jako by z oka vypadl drakům z pohádek. Na zkameněliny dinosaura narazil geolog Friedrich Albat a místem objevu byl opuštěný lom v pohoří Wiehen nedaleko města Minden ve spolkové zemi Severní Porýní – Vestfálsko. Zkameněliny záhadného teropoda ze západu Německa byly ze země vyprošťovány po dobu tří let až do října roku 2001, kdy se o nich poprvé ve velkém stylu zmínil tisk, který jim přisoudil atraktivní nálepku Das Monster von Minden, tedy „netvor (či obluda) z Mindenu“. Legenda naplno ožila a brzy se objevily zprávy, že by se mohlo jednat o jednoho z největších teropodů vůbec. National Geographic například přinesl bombastickou zprávu, že žebro tohoto teropoda je o celých 50 % větší, než stejná kost u populárního severoamerického rodu Allosaurus, z čehož bylo možné odhadnout celkovou délku těla německého predátora až na 15 metrů. Tím pádem by šlo skutečně o jednoho z největších teropodů vůbec. Americký paleontolog Thomas Holtz později odhadl délku mindenského teropoda asi na 12 metrů, což je stále velikostní kategorie tyranosaura. Objevily se nicméně i podstatně menší číselné údaje, v roce 2003 například někteří amatérští paleontologové udávají na základě odhadu podle velikosti jednotlivých dochovaných kosterních elementů délku mindenského netvora na „pouhých“ 7 až 8 metrů a jeho hmotnost asi na 750 až 1200 kilogramů. Jaká je ale skutečnost? Byl tento německý teropod opravdovým obrem nebo spíše jen teropodem střední velikosti?

———

———

Nově publikovaná vědecká studie Olivera Rauhuta a jeho dvou kolegů ukázala, že nejspíš „něco mezi tím.“ Dinosaurus, který konečně dostal oficiální vědecké jméno Wiehenvenator albati, byl objeven v sedimentech ornatentonského souvrství spadajícího do období střední jury (geologický stupeň kelloway, asi před 166 až 163 miliony let). Rozbor dochovaných částí kostry ukázal, že se jednalo zřejmě o subadultní (ne plně dospělý) exemplář, který byl nicméně v době smrti starší deseti let. Velikost dinosaura byla přibližně určena na základě porovnání velikosti horní čelisti s maxilou blízce příbuzného druhu Torvosaurus gurneyi z Portugalska, v současnosti největšího známého evropského teropoda. Zatímco velikost této části lebky ukazuje na mírně menší rozměry než u T. gurneyi, velikost obratlů a kostí holeních naopak ukazuje na podobné rozměry, jaké měl severoamerický druh Torvosaurus tanneri. Délka nově popsaného megalosaurida z Německa tedy činila asi 8 až 9 metrů a jeho hmotnost (vzhledem k celkové robustnosti těla) mohla dosahovat několika metrických tun (snad 3000 – 4000 kilogramů). Wiehenvenator albati obsahuje ve svém jméně odkaz na místo nálezu i na svého objevitele. Byl popsán v elektronickém periodiku Palaeontologia Electronica a je jedním z 23 nových rodů neptačích teropodů, dosud formálně popsaných v letošním roce. Stejně jako v případě mongolského ornitomimosaura deinocheira i zde jsme s objevem (resp. vědeckým popisem) nyní přišli o jednu dlouhodobě přetrvávající atraktivní paleontologickou záhadu. Netvor z Mindenu byl pod novým jménem představen vědě a jeho poutavá přezdívka bude nejspíš časem zapomenuta.

---

---