Před dvěma lety byl vědecky popsán nový druh srpodrápého teropoda (dromeosaurida) z proslaveného souvrství Hell Creek, které představuje poslední detailní momentku z nesmírně dlouhého období existence neptačích dinosaurů. Sedimenty z tohoto souvrství se ukládaly v době před zhruba 67 až 66 miliony let a jsou tak skutečně svědky naprostého závěru jedné dlouhé éry, jejíž konec nastal před 66,0 miliony let a měl okázale katastrofickou povahu. Zmíněným novým teropodem je Acheroraptor temertyorum, menší dravý dinosaurus, který žil ve stínu obřího příbuzného druhu Tyrannosaurus rex a jiných populárních neptačích dinosaurů, jako byl ceratopsid Triceratops horridus, tyreofor Ankylosaurus magniventris nebo ornitopod Edmontosaurus annectens. Acheroraptor zapadl do niky malých dravců, schopných ohrožovat mláďata větších dinosaurů a přiživovat se na úlovcích tyranosaurů. Ekologie a trofické vztahy dinosaurů v ekosystémech souvrství Hell Creek (zhruba území dnešních států Montana, Wyoming a Severní i Jižní Dakota) tak byly poměrně dobře známé a relativně přesně vymodelované. Jako hrom z čistého křídového nebe pak přišla zpráva, že vše je třeba přehodnotit – před několika dny totiž spatřila světlo světa popisná studie velkého dromeosaurida, který sice neohrožoval postavení samotného tyranosaura, dobře ale zapadl mezi něho a malého bratránka acheroraptora. Nový přírůstek do dromeosauří rodiny dostal vědecké jméno Dakotaraptor steini a je znám podle fragmentárních nálezů několika jedinců, objevených na území okresu Harding na severozápadě Jižní Dakoty. První fosilii objevil paleontolog Robert DePalma v roce 2005, později byl získán materiál dalších několika jedinců. V roce 2010 DePalma, který je dnes kurátorem sbírek paleontologie obratlovců v Palm Beach Museum of Natural History, nálezy předběžně zpracoval ve své disertační práci, teprve letos byl ale zveřejněn kompletní popis týmem paleontologů, mezi nimiž se kromě zmíněného autora objevují také známá jména Larry D. Martin, Peter L. Larson nebo Robert T. Bakker. Rodové jméno dinosaura („lupič z Dakoty“) je poctou státu, ve kterém byly zkameněliny objeveny, a zároveň i poctou indiánskému kmeni Dakotů, který zde původně sídlil. Druhové jméno zase oslavuje paleontologa Waltera W. Steina.

———

Rekonstrukce přibližného vzezření dakotaraptora, jednoho z největších a zároveň posledních známých dromeosauridů. Tento několikametrákový obr byl zřejmě na většině těla opeřený a nepochybně dokázal rychle běhat. Potravně snad mohl konkurovat mladým tyranosaurům. Kredit: Emily Willoughby, Wikipedie (licence CC BY-SA 4.0)

———

Fosilie tohoto dromeosaurida byly objeveny v pískovcích svrchních partií souvrství Hell Creek, což datuje dobu existence dinosaura blízko k rozhraní křídy a paleogénu. Šlo tak nepochybně o jednoho z posledních žijících neptačích dinosaurů. Kromě samotného holotypu s katalogovým označením PBMNH.P.10.113.T, který reprezentuje neúplnou kostru dospělého jedince, byly na lokalitě objeveny ještě fragmenty kostí a zubů zřejmě gracilnějšího morfotypu stejného druhu. Celková velikost dospělého dakotaraptora je odhadována asi na 5-6 metrů délky, čímž výrazně překonává například známého deinonycha (D. antirrhopus) z rané křídy a řadí se po bok druhu Utahraptor ostrommaysorum v čele velikostní tabulky srpodrápých teropodů. Není zcela jisté, který z obou obřích dromeosauridů byl větší (navíc je dělila propast 60 milionů let geologického času), zhruba půltunový a sedm metrů dlouhý utahraptor však vykazoval poněkud jinou stavbu těla. Zatímco teropod z Utahu byl stavěn mírně odlišně, dakotaraptor se podobal zvětšené verzi rodu Dromaeosaurus nebo Deinonychus. Odlišující anatomické znaky nového dromeosaurida nalezneme zejména na dolních končetinách, některé pak také na horní končetině nebo na korunkách zubů. Paže dinosaura byly dlouhé zhruba jen jako u dospělého člověka. Kost loketní je dlouhá 36 cm a kost vřetenní dosahuje délky 32 cm. Klouby u kostí v distální části paže umožňovaly mírnou mobilitu a rozpětí „křídel“ (paže byly skutečně opeřené, jak bude ještě uvedeno) činilo kolem 120 cm. Šlo však samozřejmě o zcela nelétavého dinosaura, který zato nejspíš velmi rychle běhal. Poukazují na to i štíhlé a dlouhé kosti dolní končetiny, z nichž femur (kost stehenní) měří 55,8 cm a kost holenní měří 67,8 cm. Tím pádem jde o nejdelší tibii, známou u dromeosauridů, a tím je i doloženo, že lokomoční aparát musel skutečně umožňovat aktivní a rychlý běh. Tomu ostatně nahrávaly i anatomické adaptace pro snížení hmotnosti, zejména výrazně pneumatizované kosti. Například některé hřbetní obratle byly tvořeny trámčitou kostí a vykazovaly velké množství vzduchových dutinek. Průměrná hustota tělní tkáně u dakotaraptora tak byla výrazně snížena a je možné, že i přes svoji velikost nebyl tento dromeosaurid o mnoho těžší, než robustně stavěný muž.

———

Odhadovaná maximální velikost dakotaraptora podle většího jedince, dochovaného ve fosilním záznamu. Při délce až šest metrů mohl dosahovat hmotnosti několika stovek kilogramů, vzhledem k velmi lehké stavbě těla byl ale relativně štíhlý a agilní. Přesto je nesrovnatelně robustnější než drtivá většina zástupců této čeledi, z nichž někteří dosahovali jen velikosti kura domácího. Kredit: Matthew Martyniuk, Wikipedie (licence CC BY 4.0)

———

Na první pohled zaujme také děsivě vyhlížející zabijácký dráp s délkou vnějšího okraje 24 centimetrů, těmi nejzajímavějšími útvary na fosiliích jsou ale nepochybně drobné útvary na loketní kosti dinosaura. Na spodní straně kosti bylo totiž nalezeno několik ulnárních papil, které zaživa zřejmě ukotvovaly velká obrysová pera. Podobný objev byl učiněn již dříve také u fosilie mongolského velociraptora nebo třeba španělského konkavenátora (Concavenator corcovatus). Objevena byla řada deseti těchto výběžků o průměru osm až deset milimetrů, původně jich ale na kosti mohlo být asi patnáct. Tyto papillae ulnares jsou natolik výrazné, že poukazují na velký rozměr per, zdobících přední končetiny dakotaraptora. Dromeosaurid se tak stal v pořadí 44. opeřeným dinosaurem, jehož tělesný pokryv byl přímo nebo nepřímo doložen fosilním záznamem. Dalším znakem odvozených maniraptorů je i přítomnost furkuly (kosti sáňkové), silně kompaktní ocasní části těla a metatarzu o délce kolem 32 cm. A jak je to s onou velikostí dakotaraptora v souvislosti s jeho systematickou pozicí? Ačkoliv je příbuzný všem zmíněným rodům, představuje nejspíš čtvrtý a nepochybně poslední příklad zvětšení tělesných rozměrů, po rodech Deinonychus, Unenlagia a kladu spolutvořeném rody Achillobator a Utahraptor. V ekosystémech Hell Creek zastával dakotaraptor roli predátora střední kategorie, který mohl v případě smečkového lovu konkurovat i menším nedospělým tyranosaurům. Zřejmě se zaměřoval zejména na mláďata kachnozobých a rohatých dinosaurů nebo na menší pachycefalosauridy, ornitopody a ornitomimosaury. Jelikož oba objevené „morfy“, masivnější i štíhleji stavěný, byly dospělými jedinci, je pravděpodobné, že jde o ukázku pohlavního dimorfismu. Nelze však zatím zjistit, zda robustnější exempláře byli samci nebo samice. Opeření bylo u těchto dinosaurů přinejmenším na části těla plně vyvinuté, což vede k otázce jeho využití. K letu sloužit nemohlo, snad se tedy uplatnilo jako prostředek signalizace, zastrašování, tělesné termoregulace a možná i ochrany hnízdiště a vajec. Autoři popisné studie vyslovili názor, že se dakotaraptoři nejspíš vyvinuli z menších, létavých předků. Pokud je tomu tak, potom by pro mnohé obyvatele dinosauřích ekosystémů posledních stovek tisíciletí křídy bylo bývalo lepší, kdyby jim tito opeření démoni raději nadále pouze přelétali nad hlavami…

———

Hypotetická rekonstrukce dakotaraptora jako ptákům velmi podobného teropoda, pojídajícího svoji kořist na ulomeném kmeni stromu. O potravních návycích a paleoekologii tohoto maniraptora však zatím s jistotou téměř nic nevíme. Je ale pravděpodobné, že lovil v malých smečkách a svoji kořist mohl uštvat dlouhým pronásledováním, podobně jako dnešní vlci. Kredit: Emily Willoughby, Wikipedie (licence CC BY-SA 4.0)