5 nejzajímavějších dinosaurů, popsaných v roce 2016
...a paleontologické PF 2017
Stejně jako v předchozích letech i v roce 2016 jsme se dočkali několika desítek nově popsaných rodů druhohorních neptačích dinosaurů. Kromě mnoha jiných zajímavých objevů, jakými jsou dinosauří ocas v jantaru, odlitek mozku velkého ornitopoda[1] nebo kostní nádor rumunského telmatosaura[2], zaujaly i některé zbrusu nové a dosud zcela neznámé rody dinosaurů. Protože konec prosince je nejlepší dobou k bilancování uplynulé paleontologické sezóny, podívejme se na výběr pětice zajímavých druhů, které rozhodně stojí za pozornost (samozřejmě jde o subjektivní pohled, výběr by v případě jiného autora mohl být do značné míry odlišný). Následující taxony jsou seřazeny v abecedním pořadí, nikoliv podle jejich relativního významu či dle taxonomického nebo chronostratigrafického hlediska.
———
Buriolestes schultzi
Zařazení: Sauropodomorpha
Výskyt: Pozdní trias (karn), Brazílie
Velikost: Délka řádově desítky cm, hmotnost jednotky kg
Význam: Masožravý předek dlouhokrkých sauropodů
Buriolestes byl raným příslušníkem skupiny sauropodomorfů a tedy dávným příbuzným gigantických sauropodů z jury a křídy. Žil na území současné Brazílie v době před asi 230 miliony let a patří tak k nejstarším známým neptačím dinosaurům. Na základě vzhledu jeho dentice šlo nejspíš o masožravce, který lovil drobné obratlovce. To dokládá, že nejstarší předkové býložravých sauropodů byli dravými tvory. Fosilie tohoto vývojově primitivního dinosaura byly objeveny v sedimentech souvrství Santa Maria na území státu Rio Grande do Sul (jihovýchod Brazílie). Spolu s buriolestem zde byl objeven a popsán také lagerpetidní dinosauromorf Ixalerpeton polesinensis.[3]
———
Dracoraptor („dračí lupič“) byl menší neoteropod, který zřejmě úspěšně překonal předposlední hromadné vymírání v dějinách života na Zemi na rozhraní triasu a jury před 201 miliony let. Kredit: David M. Martill, Steven U. Vidovic, Cindy Howells, John R. Nudds – PLoS ONE a Wikipedie, CC BY 2.5
———
Dracoraptor hanigani
Zařazení: Theropoda, Neotheropoda
Výskyt: Nejranější jura (hettang), Wales
Velikost: Délka 2,1 m (juvenilní exemplář)
Význam: Nejstarší objevený jurský dinosaurus
Fosilie tohoto menšího teropoda byly objeveny v letech 2014 a 2015 nedaleko velšského města Penarth. Jejich poloha v rámci sedimentů souvrství Blue Lias odpovídá stáří 201,3 (± 0,2) milionu let, jde tedy o dinosaura, žijícího relativně velmi krátce po masovém vymírání na přelomu triasu a jury. Tento teropod byl zřejmě oportunistickým lovcem a mrchožroutem, hledajícím si obživu na raně jurském pobřeží současného jihozápadu Velké Británie. Objevena byla poměrně dobře zachovalá fragmentární kostra i s lebkou, což usnadnilo klasifikaci. Vzhledem ke zhruba 40% kompletnosti lze konstatovat, že jde v současnosti o nejlépe zachovanou dinosauří kostru známou z území Walesu.[4]
Gualicho shinyae
Zařazení: Theropoda, Carcharodontosauria, Neovenatoridae
Výskyt: Pozdní křída (cenoman – turon), Argentina
Velikost: Délka 6-7 m
Význam: Karcharodontosaurid s „tyranosauří“ rukou
Gualicho byl objeven v sedimentech souvrství Huincul a popsán byl spolu s dalším novým rodem Aoniraptor (může jít dokonce o stejného dinosaura). Hlavním potravním konkurentem teropoda byl zřejmě podstatně větší karcharodontosaurid Mapusaurus roseae. Většina kosterních fragmentů byla objevena ve „fyziologické“ poloze, ale značnou část kostry už v době objevu zničila eroze. Zajímavým znakem tohoto středně velkého teropoda jsou jeho přední končetiny, které jsou velmi krátké a mají pouze dva prsty. To odpovídá redukci velikosti i počtu prstů u pozdějších tyranosauridů a abelisauridů. Fosilie tohoto karcharodontosaura byly objeveny roku 2007 v patagonské lokalitě Rancho Violante.[5]
Morrosaurus antarcticus
Zařazení: Ornithopoda, Iguanodontia, Elasmaria
Výskyt: Pozdní křída (maastricht), Antarktida
Velikost: Menší ornitopod
Význam: Jeden z mála známých antarktických dinosaurů
V roce 2002 byly v lokalitě El Morro na Ostrově Jamese Rosse v Antarktidě objeveny fosilie neznámého ornitopodního dinosaura. Teprve o 14 let později byly vědecky popsány týmem argentinských paleontologů (ačkoliv jméno se objevilo v odborné literatuře již roku 2015). Morrosaurus byl menším druhem ornitopoda, příbuzným některým argentinským rodům, jako je Gasparinisaura či Talenkauen, stejně jako dalšímu antarktickému rodu Trinisaura. V současnosti jde o jednoho z pouhých pěti formálně pojmenovaných taxonů neptačích dinosaurů z ledového jižního kontinentu (který ovšem v době druhohor ještě nebyl zaledněn). Fosilie byly objeveny v souvrství Snow Hill Island.[6]
———
Gualicho byl poměrně velký argentinský teropod, žijící ve stínu obřích teropodů a ještě mnohem masivnějších titanosaurních sauropodů. Již 25 milionů let před slavným druhem T. rex. „vynalezl“ malé dvouprsté přední končetiny. Kredit: Nobu Tamura, Wikipedie CC BY-SA 4.0
———
Notocolossus gonzalezparejasi
Zařazení: Sauropoda, Macronaria, Titanosauria
Výskyt: Pozdní křída (santon), Argentina
Velikost: Délka 26 m, hmotnost kolem 60 t
Význam: Jeden z největších známých dinosaurů
Z obřích sauropodů letos přibyly dva nové druhy, kromě tohoto ještě srovnatelně velký brazilský Austroposeidon magnificus dlouhý kolem 25 metrů. Notokolosus byl gigantický titanosaur, jehož pažní kost měřila na délku 176 cm a jeho hmotnost je odhadována na 45 až 76 tun. Byl tedy zřejmě jen o málo menší a lehčí než známé rody Argentinosaurus a Puertasaurus, rovněž pocházející z Argentiny. Fosilie tohoto obra byly objeveny v souvrství Plottier (na území provincie Mendoza), což klade existenci tohoto titanosaura do doby před asi 86 miliony let. Objevena byla částečně zachovaná kostra bez lebky, kromě ní pak byla objevena ještě kostra menšího jedince ve vzdálenosti asi 400 metrů od první kostry.[7]
Kromě této pětice by bylo možné zmínit ještě množství dalších zajímavých druhů, ať už jde o tyranosauroida druhu Timurlengia euotica z Uzbekistánu, megalosaurida druhu Wiehenvenator albati z Německa, titanosaura druhu Savannasaurus elliotti z Austrálie nebo třeba chasmosaurina druhu Spiclypeus shipporum z Montany. Na závěr tedy jen letmé přání úspěšného vstupu do nového roku – ať je stejně úspěšný jako ten letošní, a to nejen z hlediska nově objevených a popsaných dinosaurů!
Autorem článku, který vám přeje co nejšťastnější rok 2017, je: Mgr. Vladimír Socha
——–
[2] Mihai D. Dumbravă, Bruce M. Rothschild, David B. Weishampel, Zoltán Csiki-Sava, Răzvan A. Andrei, Katharine A. Acheson and Vlad A. Codrea (2016). „A dinosaurian facial deformity and the first occurrence of ameloblastoma in the fossil record“. Scientific Reports. 6: Article number 29271. doi:10.1038/srep29271
[3] Cabreira, S.F.; Kellner, A.W.A.; Dias-da-Silva, S.; da Silva, L.R.; Bronzati, M.; de Almeida Marsola, J.C.; Müller, R.T.; de Souza Bittencourt, J.; Batista, B.J.; Raugust, T.; Carrilho, R.; Brodt, A.; Langer, M.C. (2016). „A Unique Late Triassic Dinosauromorph Assemblage Reveals Dinosaur Ancestral Anatomy and Diet“. Current Biology. 26: 3090–3095. doi:10.1016/j.cub.2016.09.040
[4] Martill, David M.; Vidovic, Steven U.; Howells, Cindy; Nudds, John R. (2016). „The Oldest Jurassic Dinosaur: A Basal Neotheropod from the Hettangian of Great Britain“. PLoS ONE. 11 (1): e0145713. doi:10.1371/journal.pone.0145713
[5] Sebastián Apesteguía; Nathan D. Smith; Rubén Juárez Valieri; Peter J. Makovicky (2016). „An Unusual New Theropod with a Didactyl Manus from the Upper Cretaceous of Patagonia, Argentina“. PLoS ONE. 11 (7): e0157793. doi:10.1371/journal.pone.0157793
[6] Sebastián Rozadilla, Federico L. Agnolin, Fernando E. Novas, Alexis M. Aranciaga Rolando, Matías J. Motta, Juan M. Lirio & Marcelo P. Isasi, 2016, „A new ornithopod (Dinosauria, Ornithischia) from the Upper Cretaceous of Antarctica and its palaeobiogeographical implications“, Cretaceous Research 57: 311–324
[7] González Riga, Bernardo J.; Lamanna, Matthew C.; Ortiz David, Leonardo D.; Calvo, Jorge O.; Coria, Juan P. (2016). „A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot“. Scientific Reports. 6: 19165. doi:10.1038/srep19165
———
